Nepenthes.

U tichých vod vyrůstá purpurový mák.

Ó skloň svá ke mně ústa, nech mi zlíbat zrak!

V tvé duši klíčí rovněž tento květ,

plá v očích, na ústech a v hruď mi sype mrak,

tož sladké něhy, zapomnění noc,

v niž chýlí se můj život, bouří hnaný vrak.

Ó v ňader tvojích šeru nech ať spočine

má touha, bystřeň divá, má píseň, plachý pták!

A polibky mi v duši kapej nirvanu,

pod poupaty tvých ňader umru sladce pak!