NEPOKOJNÉ JEST SRDCE MÉ.

Mé srdce jest jen malé

jak z mýdla bublina –

a přec v něm nesmírná je

toužení hlubina.

Mé srdce není větší

než otevřená dlaň –

a přece sobě žádá

nesmírné lásky daň.

Mé srdce jest jen drobné

jak hnízdo na sněti –

přec pojme všecky hvězdy

z nebe i podsvětí.

Mé srdce jest jen malé

jak rudé růže květ –

a přece nestačí mu

celý ten Boží svět.

Mé srdce jako orel

se vznáší v oblohu

a touží po věčnosti

a touží po Bohu.

A nic už nevyplní

mé touhy hlubiny,

jen Ty, má věčná kráso,

můj Bože jediný!