Nepřemožitelná armáda.

Král Filip k moři zvolal v řeči vzdorné:

„Plyň, armádo má, síly nerozborné!

Buď moci naší moře podmaněno;

kdo nejsi Španěl, klesni na koleno!“

A loďstvo plulo, den byl slunný, smavý. –

Však brzo rozzuřil se vichr dravý,

a nezkrocený jeho vír a nával,

z vln vrchů navaliv, je rozmetával,

a strmé stěžně lomil na úskalích,

jak slabá stébla v rukou dětí malých.

Kde loďstvo, které plulo dobyt světa? –

Bůh vichry vypustil – a po všem veta!