NEPŘÍTEL.

Uhaslo všecko. Tmavo je,

v něž hvězdy nevyšly a moře beze světel

jak přidušená struna slabě pláče

a bloudí kolem černých prázdných břehů.

Važ, duše, važ si pokoje!

Jak v starém museu, tak ticho je.

Nic nemá hranice, vše ve tmě slito.

Loď cizí, neviděná v dálce jen se houpá,

a v ráhnech teskní stálé, tiché světlo.

Má duše, važ si pokoje!

Šelestné ticho. Ani příboje...

Vyhasly kroky, zvymírala okna.

Ó, nelze spát a nelze pokoj mít

tam v ráhnech pro to oko krvavé!

Jím zmalátním a vzdám se bez boje...