Neptám se...

Zříkáš se mne z rána,

večer se mi vracíš.

Zapadáš mi, vzcházíš

a zas se mi ztrácíš –

nebo po mně voláš

mocným duše hlasem,

bych byla v tvém temnu

slunečním ti jasem –

ve tvém pozdním jaře

sladkou písní ptačí –

paprsek a píseň

že ti k žití stačí.

Na tvá muka, hochu,

s úsměvem se dívám –

za tebe si v tichu

krásnější sny snívám.

Neptám se, zda se mnou

budeš dnes, či zítra –

všechny zítřky mají

růžová jen jitra.

Každá chvíle s tebou

je mi stejně svata –

všechny touhy ve mně

mají na poupata.