NEŘEKLA JEŠTĚ, CO CHTĚLA ŘÍCI

Nezapomeň, že neřekla, co chtěla říci

Tvá země. Na rtech jejích slovo koktající.

Neodhalila nežli cíp.

A ty tu stojíš v touze vidět líp.

Při myšlence té tvrdé srdce změkne

a lhostejné se zachvěje,

Neřekla svého slova, ale řekne.

Tvá zem’ je zemí naděje.

Nasloucháš. Co je všechna tíž?

Nasloucháš. Jednou uslyšíš.