Neříkej více, že je Ganges svatý!

Neříkej více, že je Ganges svatý!

Byl svatým, dokud o svobodě plynul

A z ňáder se mu lotos vzhůru vinul –

Ten lásky květ, už věčnou láskou zňatý.

On z modrých vln na blankyt na hvězdnatý

Se díval tiše – láskou mřel a hynul,

A bláh, kdy na něj hvězdný svit se řinul,

Se chvěl a slza skropila pel zlatý.

Však teď se s nimi koupají bramíni,

V Gangesu vlnách hříchy umývají,

A krásný, svatý jejich život špiní.

Bez lásky lotos teď a povždy smutný,

I kdy se hvězdy na něj usmívají –

On tiše lká a pláče v Ganges rmutný.