Neříkej, že otrávil jsem

Neříkej, že otrávil jsem

deset roků Tvého žití,

když mé srdce pravý opak

výčitky té trpce cítí.

Chtěl jsem dobro, štěstí naše,

nemohu za lidskou zlobu,

lásku měl jsem a tu míti

budu až na pokraj hrobu.

Jestli mezi nás zlý osud

naházel své černé stíny,

jedno nevzal: vzdát se lásky,

ta i z naší vzkvete hlíny!

Marný hněv a nevražení,

za nimi jde láska moje,

a jak vždycky zvítězila,

zas Ti vyrve srdce Tvoje.