NESKROMNÁ

Z večera za šera

každinký den

hledívám z komůrky

do noci ven.

Hledívám, toužívám,

ach, sladký stesk!

proč já tak ráda mám

hvězdiček lesk?

Pravil mi měsíček,

zvážněv svou tvář:

„vyber si jediné

hvězdy už zář;

ke všem ty hvězdičkám

zdviháš svůj hled,

vyber si jedinou

pro život hned.“

Nač bych já volila

hvězdičky své,

hledím-li na nebe,

všechny jsou mé!