NESMÍŘENÝ.

By Adolf Heyduk

Tichounká jsi, útloučká a malá,

ale velmi jsi mě oklamala,

na smrt jsi mé duši ublížila,

zaplať ti to pánbůh, moje milá.

Až uslyšíš smrt mou z lesa strany,

neber kněze, nedej zvonit hrany,

bez zvonů v hrob tělo ulož tlící,

pukly by vám zvony na zvonici.

Pukly by vám; srdce mého žaly

provazy by se vám přetrhaly,

zvonice by na vás náhle spadla,

vždyť má duše lsti tvé jedem zvadla.