Nešťasten.

Za nešťastného se pokládáš již z mládí,

co učiníš as na starší věk?

tvé touhy jen nitro rozladí,

či snad ubohé srdéčko neucítí vděk?

Zakusit neštěstí a nešťastným býti,

obé to od sebe rozdíly tají,

a když mládí tvé dosud neštěstí nevidí,

pak nešťasten se cítit? – jen prázdné sny hrají.

A dříve než začneš vysoké plány,

pohlédni, zdali máš dobrý základ,

z výše nespouštěj chatrné lany,

zjisti si před tím, jak těžký je náklad.

Pak zabráníš neštěstí a neucítíš bolest;

a mládí tvé – nezná ještě křehkost tvou,

netouži jen po pláni, neb ta skrývá lest,

takže tím zažehnáš hořkost svou.

Nešťastné mládí, – jsou viny jen tvé

a starosti svoje sám si objednáš,

srdce víc žádá, nežli jest v tvé síle,

pak pozdě cítíš, že v neštěstí zůstáváš.

Čekej s trpělivostí, až štěstí přijde,

jež jistě neuzříš, když je žádáš,

určené-li, – jistě tebe dojde

bez všelikých obtíží – uhlídáš.

Srdce tvé pak neštěstí nepocítí více,

šťastně své mládí ukončíš,

pozvolna zaniknou růžové líce

a stáří tvé budoucí s radostí uvítáš.

Lépe v mládí naučit se postrádat,

nežli v stáří nedostatek trpěti.