Nešťastný Vít.

Neštěstí je hořký host!

Koho jednou sklíčí,

Kamenný s ním spadne most,

Všechno se mu zpříčí.

V takovéto nehodě

Najdeš pana Víta;

Osud ním co na vodě

Bouře lodí zmítá.

Vloni koupil hospodu,

Scházely tam sklepy;

Syn mu zemřel v porodu,

Druhý zůstal slepý;

V městě ho vždy potkalo

Pouhý klam a zmatek,

Odtud jej to lákalo,

Venku koupil statek;

Zde však jako náhodou

Stejně se mu vedlo:

Louky stály pod vodou,

Osení mu zbledlo;

Obilí když sklidil,

Shořela mu stodola;

Pacholek jej šidil,

Okradli jej do hola.

Koráby si koupil,

Po moři se plavil:

Loupežník jej zloupil,

Nic mu nezůstavil;

Zemřela mu paní,

Slepý syn mu zemřel;

Nechal bědování,

Světu pak odemřel.

Do pustiny zašel,

Chtěl být poustevníkem,

Kajícím hříšníkem:

Jeskyni nenašel.

Lesem, pouští bloudil,

Ku skále zabloudil;

Hle! tu jedle vysoká,

Pod ní propast hluboká;

Z větví houžev spletl Vít,

Na níž se chtěl oběsit;

Když pak noc již zatmělá

Zraky jeho obstřela,

Dech se mu již krátil:

Praskla větev zpukřelá,

Vítr jej zas zklátil.

Neštěstí je hořký host;

Koho jednou sklíčí,

Kamenný s ním spadne most,

Všecko se mu zpříčí.