Ó nestýskej a neříkej...

Ó nestýskej a neříkej,

že pěvci písní závidíš;

znáš srdce rej a světa rej?

Jest jinaký, než mníš a sníš!

Ty znáš jen jasný citů zdroj

a jeho perel čarný vzruch,

však ňader věčný nepokoj

a srdce prorvu zná jen Bůh.

Ty znáš jen růže ladných slov

a jejich pylu vábný dech;

kde zkvetly však, jest blaha rov

a slza vláhou v kořenech.

Ty zříš jen oka snivý jas

a tváře svůdný ruměnec;

však je-li požár pekel as

či nebes zář, to nevíš přec.

Ó nestýskej a neříkej,

že pěvci písní závidíš;

ten světa rej a srdce rej?

jest jinaký, než mníš a sníš.