Nevěřím.
By Marie Calma
Nevěřím retům, jež mlčí,
když duše překypuje.
I vítr když duje
i stopa vlčí
i pramen lesní
i bouře, když běsní,
nemlčí, ale vypravuje.
Nevěřím sklopeným zrakům,
jež pohledy tají,
když lásku znají,
nevěřím mrakům
na radosti čele,
nevěřím v nepřítele,
když nejsme jím sami.
Nevěřím dlani, jež v skrytu
jen dlaň naši hledá.
Nevěřím citu,
všechno když nedá,
nevěřím síle,
když blízka již cíle
nezvedá, ale rozdrcuje.