Nevěřím.

By Marie Calma

Nevěřím retům, jež mlčí,

když duše překypuje.

I vítr když duje

i stopa vlčí

i pramen lesní

i bouře, když běsní,

nemlčí, ale vypravuje.

Nevěřím sklopeným zrakům,

jež pohledy tají,

když lásku znají,

nevěřím mrakům

na radosti čele,

nevěřím v nepřítele,

když nejsme jím sami.

Nevěřím dlani, jež v skrytu

jen dlaň naši hledá.

Nevěřím citu,

všechno když nedá,

nevěřím síle,

když blízka již cíle

nezvedá, ale rozdrcuje.