Nevěřím.

Nevěřím těm cestám,

ať jsou sebe krašší;

že nás spolu svedou

a tu lásku naši.

Chodila jsem dlouho

v důvěře a touze,

nevěřím již více,

slibovaly pouze.

Tiché, lesní cesty,

plny smutku, stínu,

a já nevěděla,

že se s štěstím minu.

Zatočí se jinak

v žití lepší změnu,

až já tady – – tady

na ně zapomenu.