NEVESELÁ MEDITACE.

Tak těžkým jdeme pochodem

a ještě se při tom hřeší,

tu neschůdnou cestu všem po nás

děláme ještě těžší!

S nadšením slámy hořící

robíme výtečníky,

básníky, malíře, učence,

řečníky, politiky,

a z nully je hned milion,

z pahrbků horské štíty,

ze špačka věhlasný myslitel –

oh, naše autority!

Ty balvany leží pak na cestě

– cesta už tak není skvělá –

a přes ně se bude kdys klopýtat

a bít si hlavy i čela!

Přijde kdo silný a odvážný

a odklízet je začne?

Přijdou i drazí rodáci

jak hejno vlků lačné

chrániti „otců odkazy“

a „předků zářivá světla“ –

„otci“ a „předci“ budem my,

a naše hloupost pak metla,

jíž zbijou ruku odvážnou,

jež chtěla by modly ty shodit –

tak bylo před námi, tak za nás,

tak bude po nás to chodit!