NEVĚSTA.

Aj nevěsto, sestro Vesny,

Dcero ctností spanilých,

Ty přinášíš požehnání

Do domu svých rozmilých.

Kam kročíš, ať růže lásky

S vůní sladkou vykvetá,

Chotě a tvou tvář milostnou

Úsměv míru obletá.

Kde je růže, musí býti

Spanilá též poupata,

A ty stále něžně pěstí

Péče láskou rozžhatá.

A ty růže, ty poupátka

Budou věčnou zahradou,

Kde slavíci v klokotání

Vábí písní lahodou.

Kdo tak v moci má ty kouzla,

Že je blažen každý host?

Tys to, spanilá nevěsto,

Tvým-tě věnem láska – ctnost.