Neví, co život, v lese kmen...

Neví, co život, v lese kmen,

jemuž pták nehnízdil v sněti;

neví, co život, člověk ten,

jenž nemoh’ plakat a pěti.

Neví, co život, v lese strom,

vezdy-li bouře ho mine,

neví, co život, nikdo, krom

kdo bleskem zármutku hyne.

Jenom kdo s citů vrcholkův

v nížiny světa se dívá,

ví, co ta hrstka krásných dnův,

již člověk údělem mívá.