Nevím věru –

Nevím věru, jak bych v noci tmavé

z okna svého ven se mohl dívat,

kdybych Vás, Vás, moje roztomilá,

neslyšel ty krásné písně zpívat.

Nevím, jak by v síni mušek plné

spoutaná má mysl blaze snila,

kdybyste se usmívavou tváří

obrazem k mé líci neklonila.

Nevím, jak bych umíral as žízní

v boji s vaším vínem, s parným letem,

kdybyste mně onen patok kalný

nesladila svojím krásným retem.

Nevím, jak by mnohá píseň moje

jasnou růži, v srdci život měla,

kdybyste v tu hloubku přání mého

sluncem svojí přízně nehleděla. –