NEVÍM.

VŠECKO vám to, má matičko,

ráda zjevím, –

ale kolik těch hubiček bylo,

nevím, nevím.

Všecko vám to, má matičko,

pravdou povím:

šli jsme z pouti, strýc a teta,

Jeník hájem ořechovým.

Strýc a teta, má matičko,

šli jen krokem,

já a Jeník předběhli je

tam v tom háji nad potokem.

Všecko vám to, má matičko,

povím slovem,

on co řekl, já co řekla

tam v tom háji ořechovém.

Ořech rašil, ptáci pěli,

travka mládla,

pod nohou nám fialička

neuvadla.

Všecko vám to, má matičko,

ráda zjevím, –

ale kolik těch hubiček bylo,

nevím, nevím!