NEVINNOST.

By Václav Hanka

Dcero veleslavné ctnosti

nebes vnadou krášlena!

nevzdaluj se od mladosti,

chraň, ať není svedena.

Dare rajský, sestro kvítí,

jak mám velebnost tvou ctít?

tvou kdo jiskru v sobě cítí,

šťastněji mu nelze být.

Toho blaženost je věčná,

jenž ti pálí oběti;

spokojenost srdce vděčná,

jak ty zmizíš, uletí.

Jestli nestuda svou zlostí

proti tobě zahejří,

vykvetou tu růže ctnosti,

tváře se hned zapejří.

Kdo hned z mládi tobě slouží,

kdo ti sype v stáří květ;

po marnosti nezatouží,

nebem jest mu celý svět.