Nevybírej.

Letí jarní vánek

v lůno českých hor,

já za jarním vánkem

ve svůj svatobor:

což tu bude písní

z ptačích hrdélek,

což tu bude léku

ze šumících řek.

Což tu bude hodu,

hostí ode všad,

což tu bude vůně,

což tu bude vnad;

snad že se mi zčeří

zase písní proud,

jenom ty, mé srdce,

pomni tento soud:

Ve všem, tajně skryta,

písní skvostná říš,

na pravé-li místo

nadšen udeříš;

v kráse nevybírej,

každý šťasten byl,

jediný-li pohár

volnou duší pil.