NEŽ ODTUD PŮJDU...

Než odtud půjdu, chtěla bych světu

dáti těch několik květů,

které v mé duši kvetou a voní,

píseň, jež v srdci jásá a zvoní,

a která v ňadrech mojich se těsná,

již dala mi vesna –

než bude po ní!

Než odtud půjdu, chtěla bych v letu

srdcím dát touhy svých vznětů,

radosti velké, nadšení chvíle,

do duší lásku a hvězdy bílé...

a květy, které dala mi luka –

sílu a tvoření muka –

vznešené cíle!