Než přijel vlak.

Za noci modré, modré a tmavé,

pod světlem luceren znaveni jdem.

Mraků vor stříbřitý ve výši plave

přes měsíc krvavý, hledící sem.

Déšť přestal plískati. Kukavých žab

přes černých vagónů nehybné stěny

hlasy zdvih' vítr a slábl a sláb',

a sena výparem zavoněl zmdlený.

Jak moucha vzbuzená těžce se vznes'

za lesy, pláněmi vlaku huk známý...

S Bohem! Ta podivná návštěva dnes!

A my jsme byli tak sami a sami.

Nic jsme si neřekli. Dlouhý byl čas.

Banální slova. Otřelé fráze.

Ani sám nevím... odjíždím zas,

a přece zdá se mi, snáz je mi, snáze.