NEŽ ZAORÁM!

Ve jménu Otce + Syna + Ducha spolu!

než v brázdu novou zasadím svůj pluh;

tak chystali se Otci do úkolu,

jak s nimi býval, buď i se mnou Bůh!

Než zakrojí se ostří v zem, jak oni

já k tobě pozvedám tvář od klečí;

ať o skálu pluh naráží a zvoní,

tys Bůh můj, jazyk nezazlořečí.

Vím, přijde mráz a přijde nepohoda,

pak bez tebe co bude z osení?

A přijde úpal, žatvu moji zhlodá,

však pod tvou rukou jak se promění!

Žeň moje uzrá teplem tvého zraku,

klas zazvoní ti chválou, padna v zem;

já vděčně zvednu zraky do oblaku

a tobě navrátím: „Co tvého, vem!“

Ve jménu Otce + Syna + Ducha spolu!

do brázdy nové zasadil jsem pluh

a křížem přežehnal se do úkolu;

jak s Otci býval, buď zas se mnou Bůh!