NEZASPI!

By Karel Dostál-Lutinov

Jda prašnou cestou za Štěstím

used jsem v šedé trávě:

Zde počkám tě! Já tuším, vím,

že tudy půjdeš právě!

A čekal jsem a usnul jsem

pod lípy baldachýnem –

a když jsem procit, zmámen snem

byl jsem jak mladým vínem.

Kol vůně. – Slunce za lesy. –

Ach, Štěstí přešlo v dáli!

Jen hvězdy se mi s nebesí

a v prachu růže smály...