NEZÁVODÍM.

Sešli se pěvci k zápasům

na hradě Wartburce –

já oddal jsem se tichým snům

v zamlklé komůrce.

Má píseň není pro sály –

má píseň je moc prostá,

nedbám, co král mi pochválí –

prostého rád mám hosta.

Neumím bájných citů lhát

a házet drahokamy,

kdybych měl pěť, co nemám rád,

já byl bych ruměn samý.

A kdybych pět měl za zlato,

co není mojí vírou,

a chválit, co mi nesvato,

shořel bych i s tou lýrou.