Nezemru-li někde v mechu –

By Stanislav Kostka Neumann

Nezemru-li někde v mechu

pod slunečním paprskem

u dubiny, která šumí,

okouzlený plavým snem –

jako motýl medu lačný

když se v louce tetelí,

k smrti spitý sladkým jedem,

zemru ve tvé posteli.

Nezemru-li v lesním stínu,

v boří, které zavání,

jako srnec hyne střelen

do slabiny pod strání –

zemru s tvými ústy v ústech,

ňader hroty zraněný,

vypustím svou velkou vášeň

mezi tvými rameny.