NEZNÁMÝ DIVÁK V PARTERRU

Není to dávno... On vás neznal ještě.

Z estaminetů vřískal chvíli ryk.

Pád monotonní slyšel k tomu deště

a hráli tuším... snad Miss Nickol Nick.

A hleděl na ty, které smích váš bavil,

a časem hleděl též na vaši hru.

– Předměstské scény nudou se už znavil

neznámý divák v parterru.

A nedivte se, že jenom vás viděl;

on nediví se, že byl neviděn.

Za ten smích davu byl by se kdys’ styděl;

však tehdy svěsil mlčky hlavu jen.

Dav smál se bouřně... Musila jste hráti

dle vkusu jeho asi směšnohru.

– V tragické roli viděl však vás státi

neznámý divák z parterru.

A k scéně, kde vás každý pohled vbíjel,

z opony ještě vyvolával zpět,

a krásou vaší svoji žádost spíjel,

vás nesčetněkrát touže uvidět,

tam, nikoho kde z vás nic nebolelo,

kde každý viděl jenom vaši hru,

zrakoma pryč unášel vaše tělo

neznámý divák v parterru.

Dav ukájel dál potřebu svou smíchu.

Vy smála jste se, vy jste bavila.

Pro něj kol sebe v nejtrapnějším tichu

vy úsměvy jste svoje rozlila.

Smích slyší jen a vaše mládí vidí.

Ta dissonance nemožna je: „mru“.

...Uprostřed aktu vyšel řadou lidí

neznámý divák z parterru.

A vzpomněl si, dokud vás neznal ještě.

Směsicí smíchu prodral se to stesk.

Vstříc hnal mu vítr únavný pád deště

a s mostu viděl matný řeky lesk.

Snad shasla světla... Snad už opět pijí

ti, kteří vaši pochválili hru.

– Na místo ve frašce zřel hrát vás tragedii

neznámý divák v parterru.