Nic nediv se, že pohlížím

Nic nediv se, že pohlížím

ti mnohdy dlouho do oka,

a pak, ač mým jsi přítelem,

že povzdechnu si z hluboka.

Já bych tak rád ti pověděl,

proč v prsou pláče srdce mi,

když po horách se táhne stín

jak touha mými písněmi.

Já bych tak rád ti pověděl,

čím duše má je plnička,

vždyť tváře máš tak měkkounké

a oči jako sestřička.