Nic není...

Nic není, vše jen bylo, bylo, bylo...

Strom v hnutí větru, ptáče u přeletu

a život lidstva, nekonečno světů –

nic není, co by chvíli tady žilo.

Ty přejdeš také, lásko má i sílo,

ty v zárodku svém neseš smrti metu,

a jak hrst polních, večer svadlých květů

to nejslavnější lidské bude dílo.

A slunce – prášek, který na mžik svítí,

a láska – slza, jež se v řasách třpytí,

než svítící ten prášek vypije ji.

A lidstvo celé – hmyz to jednodenní.

Bůh jediný jest pravdivý v svém ději,

a člověku jej chápat možno není.