Nic nevím o tobě, ni kým jsi, ni kam jdeš,

Nic nevím o tobě, ni kým jsi, ni kam jdeš,

zda při mně zůstaneš, či práh můj pomineš,

jak cizí byl by dům a hostitelův stůl.

Je temno na cestě. Pojď vstříc mi! Cesty půl

ti vyjdu v ústrety a nezlekaně tmám

chci vzdorovat. Když na tě zavolám,

zda poznáš mne? Já více nemohu,

než jít a zavolat a na Bohu

si tebe přát v svých tichých modlitbách.

Já více nemohu, než hlídat práh,

až mimo půjdeš. – Kdybys ruku vztáh

a zavolal – má láska růžemi

by rozkvetla – ráj byl by na zemi.