NIKDY.

Leknínu poupě v zeleném obalu,

v zelených listenech zavité poupě,

nad tvojim ožitím skláním své čelo,

dlouho je skláním v dechu tvém tušeném.

Leknínu poupě v zeleném obalu,

nad tvojim ožitím vzpomínám dávna,

dívám se, zlehka jak listeny puknou,

na vodách pluje procitlý čistý květ.

Leknínu poupě v zeleném obalu,

rozjásáš hladinu nevinnou bělí –

kdy však mých mladých snů poupata vzplanou? –

nezlíbají choré duše již nikdy.