NÍZKÁ KRČMA (III)

To prázdné místo je jak hrob,

nezabydlený hrob,

chlad z jeho černa černého

se line do útrob,

ten, který prošel věků tmou

a vteče do příštích dob.

Má lidské srdce bez jména hřích

i vůle zlomená,

v něm není než smetím hořícím,

co před mžikem říkalo já,

však vzejde mžik a paprsek,

kdo nechtěl vědět, zná.