NOC ALFREDA DE MUSSET

Ty paní, které žily jindy,

oživí dnešní noci sen.

To jsou ty svůdné Rosalindy,

jež tolik srdcí jaly v plen!

Marnotratnice přešlé lásky

jdou, putovnice v Něhy zem’.

To jsou ty preciésní krásky

slábnoucí před madrigalem!

Je nelze v slunce svitu zříti,

nesnese žáru bílá pleť.

Ty půjdou jen, když měsíc svítí

a dlouhé stíny vrhá zeď.

Smuteční vrby haluz chví se,

když nehlasně tak putují.

A chápete, že spí dnes Musset,

markýzko z Amaëgují?