NOC BYLA...

Noc byla rozmoklá, vítr se v polích rval,

les sténal v úzkostech a bázlivě se chvěl,

noc byla rozmoklá, kdos houkal z blízkých skal,

když vyzáblý stín tiše zamlklou vsí šel.

A v chalupách hned zavlád’ zmatek, děs a chvat,

by v čas zavřeli okna, kahan zhasili,

psi hlídací, kteří na stráži měli stát,

zbabělým útěkem se před ním spasili.

On bez hluku, tichounce okna otvíral...

a nahlíd’ dovnitř... Žádný zvuk, jen chřestot skel.

Noc byla rozmoklá, kdos houkal z blízkých skal,

když vyzáblý stín nazpět zmrtvělou vsí šel.