noc je tvá

zlatý chrobák na západě

zahrabal se do vaty.

pod vlnami kraje v sadě

večer sbírá dukáty.

do stínu je rychle balí

před nočními zloději.

doliny a vrchy halí

rubáš s vlhkou nadějí.

zase jedna noc nám činí

život ještě nočnějším.

rozsvěť. zhasni. světlo špiní

křišťál muk, jenž hledá rým.

v budoucnu jej lačně hledá,

v budoucnu, jež uzrává.

nad zrcadlo hlubin sedá,

hledí, čeká... noc je tvá.