NOC KRÁČÍ

Noc nyvá krajem kráčí zticha,

v svých loktech hýčká květy spící

a zlaté hvězdy do tmy dýchá

a měsíc snící.

Své sličné tváře zadumané

nad květinami něžně chýlí

a občas úsměv s rtů jí skane

jak motýl bílý.