NOC MĚSÍČNÁ...

Noc měsíčná. Jak moře bez hrází

vše zaplavuje světlo magické...

Té noci stesk můj v bolest přechází

a chví mi srdcem v hořké extási...

Má láska ožila zas v touze tragické...

Ta noc je utrpením. Lásky kolemjdoucí,

tak bílé, bílé, jako nikdy jsou...

Lze tušit krve žár, tak nedočkavě žhnoucí,

i něhu oddání a rozkoš, silnou, vroucí,

s pohřební, prchající noblessou...