NOC PŘED KRÁSNÝM DNEM

Kolem v dvorcích temný klid,

městečko spí již.

Vešla zvířata i lid

v zaslíbenou říš.

Jak by hlavu tvoji jal

po nevlídných dnech

dobrý duch, ji zkolébal

tichem věcí všech.

Stromy tichnout zaslechneš

závětrnou mhou,

městečko spí, chrám i věž

stíny u nohou.

Ustal kypět v potoce

stálých dešťů chlad.

Pozdní voní ovoce

ze zahrad.

Cítíš jako předtuchu

v září jasných dnů

jihnout cosi ve vzduchu,

probouzet se v snu.

Slunce ví, že přijít má

zčesat zralý sad.

Mateřskýma očima

že se musí smát.