NOC VÁNOČNÍ.

Noc vánoční jde tiše

při záři bludných hvězd,

tak posvátně to dýše

z těch zapadalých cest.

A nevím, jsou to zvony,

jež hučí v dál a v dál,

či jehličí dech vonný,

jenž ke mně pozavál:

Cos jako když mě nese,

a kam, to nevím sám...

Na starý kostel v lese

si posléz vzpomínám.

Na starý kostel bílý

i na ten šerý les,

jak to tam v noční chvíli,

jak to tam září dnes.

Na lid, jenž táhne v spěchu,

na dlouhých oken jas,

na varhan v lesa echu

se ztrácející hlas.

I na ten hřbitov veský

s tou zasněženou zdí,

kam hvězd jen padnou blesky,

kde zpěv jen stlumen zní.

A kde hlas živých známý

dí k mrtvým písněmi:

Dnes mír nás pojí s vámi,

vy naši pod zemí!