NOC

Noc chvěje se a z pusté pláně vstává,

na širá pole dýchá horkou tmou...

Ó něčí blízkost srdce rozpoznává,

ó něčí kroky tušíš dálavou!

Jak nasloucháš, zrak do temnoty vrytý

a nastraženou nervů celou tkáň,

už vnímáš každý pohyb ostražitý,

už víš, kdo vlčím krokem brázdí tmáň.

Krev temným varem zabouří ti v hlavě

a srdce příkrým děsem zazebe...

Krok vlčí blíží se tak nedočkavě,

krok vlčí staví náhle u tebe.

A rázem černé ticho mezi námi

víc nedělí, než hrůzy mlunný pruh

a pošílený tep... Vtom nad horami

se nítí světla svatý čarokruh.