Noc.

To byla těžká noc – –

já nespal víc –

cos svědomí mé budilo

a bouřilo a klnulo

mně kleteb na tisíc!

Vše pro slzu jen jedinou,

jež tryskla Tobě v líc!

A měsíc metá ze mraků

mi bílé světlo v líc!

Tvých mrtvých očí jas to

mně z nebes hoří vstříc.

Ó Bože, tmu přej duši mojí,

bych nezřel zrak ten mrtvý

a slzu v něm! – Ó sešli, Bože lásky,

mně noc, ó noc již věčnou!

Ó Bože, Bože lásky!

Což neshasí již nic

ten věčný jas Tvých očí,

těch mrtvých zřítelnic?