NOČNÍ CESTA.

Shasnou-li hvězdy, kroky mé se nezmatou.

Noc tmavá řekne mi své rady a své tajemství.

A půjdu cestou rovnou, půjdu cestou klikatou.

V záhybech cest mne strašit budou závrať, únava a šílenství.

A půjdu cestou rovnou, půjdu cestou nerovnou.

Úskalí osudu zda projdu nedotknut a čist?

Tmu hustou rozrážeti budu upřenýma očima a písní bojovnou.

Pozdravem bratrským mi bude lesů šumění a tikot z ptačích hnízd.

Jen tma mne polaská, jen vítr rány zahojí a zacelí.

A půjdu cestou, kameny kde zraňují, to cestou lákavou a Istnou.

Dech noci přijmu jako od milenky horké pocely.

Noc řekne mi své rady a já jí bolest svou.

Nerovnou cestou půjdu – – – Hvězdy budou spát.

Jak bílé přeludy mne strašit budou závrať, únava a šílenství.

Vítr a tma mne zlíbají, propast se nepřestane na mne smát,

ptáci mi řeknou svoje sny a noc svá tajemství.