Noční myšlénka.

By Ludvík Lošťák

Když sténá vichr, hučí vichr

a za horami zmírá,

mé nitro bědné, rozervané

se vzpomínkami svírá,

a nade mnou-li nebe pusté,

bez měsíce a bez hvězd záře –:

tu myslím vždy, že Tvůrci patřím

do zamyšlené tváře...