NOČNÍ TICHO V LESE.

Ticho na nebesích,

na zemi je mír.

Ve hlubokých lesích

usnul ruch a vír.

Bez hnutí je nyní

doubrava i keř,

tichounká noc stíní

klidně spící zvěř.

Jenom člověk stojí,

po boku svém zbraň,

právě teď se strojí

na ubohou laň.

Prchni, plachá lani,

skryj se dále v keř!

Ten muž na čekání,

horší je než zvěř!

Nahoře se svítí

luny zář a hvězd.

Dole co se třpytí,

strašná zbraň to jest.

Však ta noc tak tichá,

nebes lem tak čist,

kolem nezavzdychá

ze sna ani list.

Mír té noci táhl

dálí v luh i stráň.

V srdce lidské sáhl.

Lovec složil zbraň.