NOČNÍ VIDĚNÍ.

Svítí měsíc na luka,

div mi srdce nepuká –

po lučině panny jdou,

bílá s bílou za sebou.

Žluté věnce na hlavách,

záři v mlžných postavách

nad kvítím se vznášejí,

rouchem rosu srážejí.

Ve hlubokém trávníčku

vyrousaly cestičku,

abych našel, která je,

která vede do ráje.