Nocturno.

By Augustin Eugen Mužík

Ticho všady – na nebi i zemi,

zvolna zmírá den s tou tíhou svojí.

Ani ruchu nikde – – akord němý

k životu se procitnouti bojí.

Či snad dávnou uspávajíc muku

v srdci ještě zvučí píseň živá?

Stůj a vztáhni chvějnou k němu ruku:

ticho – – – nic už v něm se neozývá.