NOCTURNO.

Zas píseň, kterou láska zpívá...?

Zpěv opojný a těžký snem...?

Je bílá noc tak konejšivá

a lehké kroky spějí sem.

Jde tiše drahá moje Vise

a stesk jí leží na čele,

na moji radost hledí cize

dvě oči smutkem zněžnělé.

Pruh měsíčního světla padá

na ni jak pohádková tkáň,

když na mé horké srdce vkládá

svou mrazivou a hebkou dlaň.