NOKTURNO.

Městečko spí.

Spí jeho lid.

Chtěl bych se pomodlit.

Všude je klid.

Úzký měsíční srp.

V oddechu chrp

kvetoucí žito voní.

Píseň svou monotonní

zpívá síť telefonní

na silnici.

A stejně jednotvárně

korouhev skřípe na továrně.

Na trati,

v dáli

zlomeně zvoní

nádražní signály.

Z polabských vesnic bijí

hodiny na věžích.

Meteor nehlučně slít.

„Dobrou noc milenko“

„Přijď, hochu, zítra

ke staré vrbě,

v půl dvanácté v noci!“

Teď skřípla a zapadla dvířka.

Nebesa hvězdy vroubí.

Z polabských vesnic bijí

hodiny na věžích.

Zas nehlučně meteor slít.

Ponocný slavnostně troubí.

Chtěl bych se pomodlit

s Gustavem Mahlerem

ve druhé větě

sedmé symfonie.